close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Láskopád

1. srpna 2007 v 22:40 |  Povídky
Dívka sedí na posteli s pohledem upřeným na okenní tabulku, po které stékají tísíce průzračných kapiček deště. Jemně se pohupuje jakoby v rytmu hudby. Ale žádná hudba nezní, je absolutní ticho, je slyšet jen bubnování deště na okenní tabulky. To v její hlavě zní ta hudba a slova té písně se jí zaryvají hluboko do srdce.

Nic zvláštního se nestalo
pršelo a pak přestalo
jak to bejvá když je listopad.

Hořce si pomyslí "Má pravdu, nic zvláštního se nestalo! Stalo se jen to, že mě sprostě podvedl!" Stejně jako stékají kapky deště, začnou stékat slzy po její tváři. Nemůže je zastavit. Brázdí si cestu po její tváři a zanechávají za sebou slané potůčky.

Nic zas tolik zvláštního
myslim - bylo pátýho
promiň ale nebudem
už nebudem si lhát

Žádná velká věc se nestala
jen ty ses náhle zeptala
máš mě vlastně ještě vůbec rád?

"Žádná velká věc se nestala?!" Pomyslí a zatne ruce v pěst, až se jí nehty zaryjí do dlaně. Z očí jí srší nenávist. Stále má před očima jak on, ten kterého tolik milovala, ten kterému dala svoje poprvé, jak se objímá s tou... s tou odpornou blonďatou děvkou!

Na nic míň a na nic víc
jenže nevím jak ti říct
promiň ale nebudem
už nebudem si lhát

Nebudem si lhát
nebudem si lhát
nebudem si lhát
nebudem si lhát

"Nebudem si lhát?! Kdybych je neviděla, lže mi do teď! Celou dobu, celou tu dobu, co mi tvrdil, jak mě miluje, celou tu dobu se tahal s tou děvkou! Nenávidím ho!!!

Než vyletíme komínem
všechno si doufám prominem
i tenhleten dnešní láskopad

"Tohle ti nikdy neprominu! Nikdy! To tě radši zabiju." Rozesměje se a její smích se rozléhá po celém bytě. "Radši tě zabiju," šeptá s divokým leskem v očích.

Snad se tolik nestalo
pršelo - a přestalo
promiň ale nebudem
už nebudem si lhát

Celá se třese a pevně v rukou svírá nůž. Stojí přede dveřmi jeho bytu. Ale teď už nemůže covnout. Musí to udělat. Jinak by on vyhrál. A ona nikdy nedovolí, aby byl šťastný s ní! Nikdy!

Krev žádná - jen fleky od vína
zas budeme od nuly začínat
jo holka znáš to - je to divnej svět
a neptej se když nechceš znát odpověď

Leží schoulená v rohu svého pokoje a její tělo se otřásá vzlyky. Tiskne k sobě nůž. "Nedokázala jsem to, na to tě moc miluju! Ale když budeš žít ty, nemůžu žít já!!!" Vezme do ruky nůž a bodne....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama