Metro. Lidé nevnímající své okolí. Poslouchání hudby a cizích rozhovorů, čtení knih, časopisů nebo novin. Starý pán hluboce ponořen do dnešního tisku. Malý článeček v nejzazším rohu.
"Sebevraždu včera za pomoci pistole ráže 9 mm spáchal sedmadvacetiletý muž ž B. Důvod zatím není známý, policisté případ důkladně vyšetřují."
Pokračování na str. 11
Strana 11 už dědulu nezajímá, složí noviny a zálibně si prohlíží nohy blondýny čtoucí titulní stranu nejčerstvějšího bulvárního plátku.
ZÁHADNÁ SEBEVRAŽDA - OBĚTÍ DEPRESE NEBO NEZNÁMÉHO VRAHA?
Včera v nočních hodinách zahřměl městem B. hrozivý výstřel. Další mladý život byl ukončen.
"Hyneček byl vždycky veselej, žádný problémy neměl… bylo to naše sluníčko." Říká v slzách matka mladého sebevraha. Stejně jako ona i všichni ostatní, co Hynka znali, nevěří, že se jedná o sebevraždu…
Blondýna nevěřícně hledí na fotografii. Pomalu jí to dochází. Děda pozoruje slzy stékající do výstřihu…
* * *
"Máte 1 novou zprávu."
"Ahoj… proč se mi vůbec neozýváš?? Už mě to nebaví, takovou dobu se musíme schovávat. Protože ty nejsi schopnej jí to říct. Ty ani nechceš! Nikdy ses kvůli mně nechtěl rozvíst, to byly jenom kecy. Ve skutečnosti ti to takhle vyhovuje. Se mnou skočíš do postele, občas mi koupíš ňákej dárek a já ti zobu z ruky jak ňáká slepice. Ale s tim je konec! Přestala jsem brát antikoncepci… Cha, je ti špatně, co? A má bejt z čeho. Čekáme miminko, miláčku. Takže asi takhle: Chci po tobě, aby ses rozved a konečně začal žít se mnou. V tom případě jsem ochotná potom tvrdit, že dítě není tvoje, abys neměl průser. Ale jestli se nerozvedeš a na mě se vykašleš, počítej s tím, že tvojí ženušce všechno povím. Doufám, že teď už se mi konečně ozveš."
Pistole je ve druhém šuplíku. Ještě, že si tenkrát nechal udělat zbrojní pas, teď se mu to hodí. Mohl by napsat dopis na rozloučenou. Neudělá to. V podstatě je to neskutečný srab. Výstřel do spánku nikdy nezklame.
Zvoní telefon.
"Ahoj, zrovna nejsme doma nebo nemáme náladu s nikým mluvit. Pokud se vám bude chtít, nechte nám vzkaz."
"Dobrý den… víte, je mi velmi trapně, chtěla bych se vám omluvit. Dnes jsem vám nechávala už jednu zprávu. Nevím, jestli jste ji už poslouchal… Víte, spletla jsem si číslo, ale přišla jsem na to až teď. Tak se prosím nezlobte… Nashledanou.
"Sebevraždu včera za pomoci pistole ráže 9 mm spáchal sedmadvacetiletý muž ž B. Důvod zatím není známý, policisté případ důkladně vyšetřují."
Pokračování na str. 11
Strana 11 už dědulu nezajímá, složí noviny a zálibně si prohlíží nohy blondýny čtoucí titulní stranu nejčerstvějšího bulvárního plátku.
ZÁHADNÁ SEBEVRAŽDA - OBĚTÍ DEPRESE NEBO NEZNÁMÉHO VRAHA?
Včera v nočních hodinách zahřměl městem B. hrozivý výstřel. Další mladý život byl ukončen.
"Hyneček byl vždycky veselej, žádný problémy neměl… bylo to naše sluníčko." Říká v slzách matka mladého sebevraha. Stejně jako ona i všichni ostatní, co Hynka znali, nevěří, že se jedná o sebevraždu…
Blondýna nevěřícně hledí na fotografii. Pomalu jí to dochází. Děda pozoruje slzy stékající do výstřihu…
* * *
"Máte 1 novou zprávu."
"Ahoj… proč se mi vůbec neozýváš?? Už mě to nebaví, takovou dobu se musíme schovávat. Protože ty nejsi schopnej jí to říct. Ty ani nechceš! Nikdy ses kvůli mně nechtěl rozvíst, to byly jenom kecy. Ve skutečnosti ti to takhle vyhovuje. Se mnou skočíš do postele, občas mi koupíš ňákej dárek a já ti zobu z ruky jak ňáká slepice. Ale s tim je konec! Přestala jsem brát antikoncepci… Cha, je ti špatně, co? A má bejt z čeho. Čekáme miminko, miláčku. Takže asi takhle: Chci po tobě, aby ses rozved a konečně začal žít se mnou. V tom případě jsem ochotná potom tvrdit, že dítě není tvoje, abys neměl průser. Ale jestli se nerozvedeš a na mě se vykašleš, počítej s tím, že tvojí ženušce všechno povím. Doufám, že teď už se mi konečně ozveš."
Pistole je ve druhém šuplíku. Ještě, že si tenkrát nechal udělat zbrojní pas, teď se mu to hodí. Mohl by napsat dopis na rozloučenou. Neudělá to. V podstatě je to neskutečný srab. Výstřel do spánku nikdy nezklame.
Zvoní telefon.
"Ahoj, zrovna nejsme doma nebo nemáme náladu s nikým mluvit. Pokud se vám bude chtít, nechte nám vzkaz."
"Dobrý den… víte, je mi velmi trapně, chtěla bych se vám omluvit. Dnes jsem vám nechávala už jednu zprávu. Nevím, jestli jste ji už poslouchal… Víte, spletla jsem si číslo, ale přišla jsem na to až teď. Tak se prosím nezlobte… Nashledanou.